levitace indických fakiru

26. srpna 2007 v 13:04 | Alonies |  Levitace
Zvláštní úkazy levitace jsou často připisované schopnostem indických fakirů. Levitace je vlastně schopnost zvedat těžká tělesa do vzduchu bez jakékoli viditelné pomoci. Známe pojem aktivní levitace, při níž hypnotizér nařizuje, aby se vzneslo tělo media, a levitace pasivní, při níž hypnotizér autosuggescí vznáší sám sebe. V prvním případě si medium lehne na záda a uvolní všechny svaly. Hypnotizér je nejdříve uvede do hypnotického spánku a pak silou soustředěné vůle si přeje, aby do těla a tkání media vstoupilo tolik vzduchu, aby se toto stalo lehčí než vzduch a vzneslo se. K provedení tohoto zřejmého zázraku je třeba obrovské síly vůle a jejího úžasného napětí. Jestliže hypnotizér chce vznášet sám sebe, bude tato procedura skoro podobná, kromě toho, že příkaz a síla vůle musí být soustředěna přímo na osobu hypnotizérovu, jehož vůle musí být neobyčejně silná a plná víry v sebe sama.
Také se často vypráví, že indičtí fakirové dovedou překonávat veliké vzdálenosti tím, že znají tajemství sebevznášení, čili autolevitace. Chce-li adept dosáhnouti tak mocné a zázračné síly, musí se podrobit dlouhým a namáhavým cvičením, z nichž nejpřednější je naučit se dýchat zvláštním způsobem, a to takto:
Ráno se rychle vstane z lůžka, adept stiskne prstem své pravé chřípí u nosu a vdechuje pomalu levým chřípím jedním tahem tak dlouho, dokud zpaměti nenapočítá do šestnácti. Pak stiskne obě chřípí a zadrží vzduch v plících tak dlouho, dokud nenapočítá v duchu do šedesáti čtyř. Pak se vzduch zase vydechuje pravým chřípím, a to tak dlouho, dokud se nenapočítá do třiceti dvou. Toto cvičení je známo jako "Pranaguama" (kontrola dechu) a adeptům se doporučuje, aby tato cvičení postupně opakovali, a to napřed desetkrát denně, pak patnáctkrát, až i stokrát za den nejméně po šest měsíců. Traduje se, že takováto cvičení mají veliký vliv; zlepšují trávení, udržují tělo lehké a svěží a jasnou a klidnou mysl.
 

Kam dál